Člověk se musí pořád učit. Pokud byste mě vzbudili ve dvě ráno a poručili byste mi vyjmenovat pár deathmetalových kapel z Turecka, vypravil bych ze sebe maximálně tak DECIMATION, CARNOPHAGE a samozřejmě asi tu nejznámější z nich, tedy CENOTAPH. Žádná velká sláva, co říkáte? Dnešním článkem však začínám pracovat na nápravě pošramocené reputace. Poslední jmenované kapele šéfuje notoricky známá osoba, otec tureckého death metalu, Batu Çetin. Tenhle pán je po tvůrčí stránce poměrně exponovaná osoba a podílí se na chodu hned několika kapel. Navíc je to činorodý jedinec, často spoléhá pouze a jen sám na sebe a není výjimkou, že ve svých projektech bere na svá bedra veškeré nástroje, jen bicí občas naprogramuje nebo si výjimečně pozve hostujícího bubeníka. Přesně tak to probíhalo i v GROTESQUE CEREMONIUM. Nicméně v roce 2022 se stala neobvyklá věc. Batu vyhlásil výběrové řízení a přijal do kapely hned celé kvarteto nových členů. O tři roky později můžeme jejich součinnost posoudit prostřednictvím třetího řadového alba "Beyond The Masters".
Pokud tak nějak automaticky předpokládáte, že předmětem dnešního rozboru bude explozivní BDM se slušným technickým potenciálem po vzoru CENOTAPH, neposoudili jste situaci úplně ideálně. Tenhle Çetinův projekt je totiž jiný, není tolik brutální ani kdovíjak technický, o to více je však temný, hluboký a bažinatý. Jméno GROTESQUE CEREMONIUM sloužilo šlechetným standardům OSDM už od svého založení a příchod výše zmíněné čtveřice členů na jeho směrování neměl pražádný vliv. Pořád se tu bavíme o velmi slušném worshipu temného death metalu, jenž začal za oceánem rezonovat na samém úsvitu devadesátých let. Pokud se přirovnání týče, nemůžu jinak, než z klobouku vytáhnout staré známé duo, tedy INCANTATION a IMMOLATION. Z prvního si Turci berou hloubku a drtivost a z toho druhého zase obskurní melodie a občas nějaký ten "vignovský" disonantní riff. Samozřejmě můžeme najít i jiná přirovnání, třeba DRAWN AND QUARTERED, DISCIPLES OF MOCKERY, FUNEBRARUM nebo DEAD CONGREGATION v období "Graves Of The Archangels", tedy v časech, kdy to byla v podání Řeků pořádná štípaná, ale současně jste za ní cítili komplexnější skladatelské ambice. "Beyond The Masters" určitě není deska, kde se při cvičení "najdi pět rozdílů" zastavíte na dvojce a nebudete vědět jak dál.

Samozřejmě, kolekce se nese v intencích přísných OSDM standardů, nicméně obsahuje hezky diversifikovaný materiál. Budeme svědky rychlých sypanic v úvodní "Satans Refusal To Prostrate", po krk uvízneme v bažinatých sekvencích (melodičtější, příznačně nazvaná "Dissolved In The Swamp" nebo "Gruft (Crypt)", kde se pomalé pasáže hezky střídají s těmi rychlejšími). Okusíme uskřípnutou disharmonickou kytaru v "Profane Victory Of Baphomet" i závěrečné "Drowning In Insatiable Visions Of Demonic Pleasures" nebo lehce disonantní plochy ("Black Grief") a nepřijdeme ani o atmosféričtější, feelingem DEAD CONGREGATION nasáklou "Blood Drunk Abaddon". Žánru se samozřejmě přizpůsobil i Batu Çetin, který svůj guttural growl nechal ve zkušebnách CENOTAPH či DRAIN OF IMPURITY a místo něj vytáhl pro tento styl skoro nezbytné hluboko ponořené "pillardovské" mručení.
GROTESQUE CEREMONIUM úspěšně odškrtli všechny položky OSDM "checklistu" a přitom zůstali dostatečně kreativní a zábavní. "Beyond The Masters" točím už pátým dnem a pořád nemám pocit, že bych plýtval časem nebo se marně pokoušel dávat desce zas a znova poslední šanci. To, že samotář Batu Çetin si přestal hrát sám na svém písečku a přizval si do studia čerstvou krev, mělo na kvalitu třetího řadového alba pozitivní vliv. Dvě předchozí sbírky jsou sice rovněž poctivé (hlavně opravdově sklepní debut potažený tučnou vrstvou plísně "Onward To Golgotha"), ale určitě ne tak barevné, členité a koneckonců i melodické jako aktuální kolekce "Beyond The Masters".